Od Ubuntu verze 17.04 byla swap partition nahrazena swap souborem. To znamená, že velikost swap lze jednoduše měnit. Swap je místo na disku, které může operační systém použít jako další RAM (pokud nemá dostatek RAM, uloží si data na swap). To zda máte (a jak velký) swap nastaven zjistíte příkazem swapon. Pokud je výstup příkazu prázdný, swap nemáte zapnutý.
sudo swapon NAME TYPE SIZE USED PRIO /swapfile file 4G 512K -2
Swap vypnete příkazem swapoff.
sudo swapoff -a
Linux Mint obsahuje open-source OpenVPN. Pokud byste jej nainstalovaný neměli, instalace probíhá klasicky
sudo apt-get install openvpn
Nejjednodušší zprovoznění VPN je, pokud máte (někdo vám pošle) konfigurační soubor (přípona .ovpn). Pak stačí zadat
openvpn --config soubor.ovpn
a jste připojeni. Ukázkový .ovpn soubor naleznete zde. Další užitečné příkazy
openvpn --version openvpn --help
PgAdmin 4 je populární Open Source administrativní nástroj pro PostgreSQL. Jeho instalace na Linux Mint, má ale určitá úskalí. Pokud používáte Linux Ubuntu, stačí vám apt install. Pro Linux Mint, musíte nejdříve přidat klíč pro balíčky postgresu
wget --quiet -O - https://www.postgresql.org/media/keys/ACCC4CF8.asc | sudo apt-key add -
a do Software Sources přidejte záznam,
Jak Mint tak Ubuntu jsou populární linuxové distribuce. Ubuntu vychází z Debianu a základem pro Mint je Ubuntu LTS (Long Time Support). Více o Ubuntu LTS naleznete v tomto příspěvku. Zde je aktuální kalendář vydávání verzí Ubuntu:
Linux Mint tedy závisí na Ubuntu. To, jaká je závislost mezi těmito distribucemi je k nalezení na stránkách Mintu.
Pokud chcete zjistit, jakou aktuální verzi Mintu používáte, podívejte se na tento příspěvek.
Verzi vaší distribuce Linuxu Mint naleznete v souboru /etc/issue
cat /etc/issue Linux Mint 19.1 Tessa
Soubor /etc/issue je textový soubor, který obsahu zprávu, nebo identifikaci systému, která se zobrazuje před výzvou k přihlášení (login prompt). Více se dozvíte na manuálové stránce.
man issue
Potřebujete aktuální okno v Ubuntu (Mint) zmenšit na polovinu a umístit jej na levou (pravou stranu). Nebo dokonce do horní (spodní) poloviny obrazovky? K tomu vám poslouží super key a šipky. Super key (SK) je klávesa s logem Windows hned vedle klávesy Alt. Experimentováním s SK a šipkami můžete docílit změnšení okna na polovinu a jeho umístnění na stranu a dokonce pak následující zmenšení o další polovinu (ukázku můžete vidět zde). Maximalizovat okno můžete klávesovou zkratkou Alt + F10.
Instalaci Dockeru na Ubuntu jsem se věnoval v jednom z předchozích příspěvků. Zdálo by se, že protože Linux Mint je založen na Ubuntu, bude instalace stejná. Podobná je, ale v jedné části se liší. Při instalaci na Ubuntu se používá příkaz
sudo add-apt-repository "deb [arch=amd64] https://download.docker.com/linux/ubuntu $(lsb_release -cs) stable"
Ten je pro Mint potřeba změnit následovně
sudo add-apt-repository "deb [arch=amd64] https://download.docker.com/linux/ubuntu bionic stable"
Je to proto, že Linux Mint používá vlastní jména verzí, která se liší od Ubuntích.
Pokud už jste sudo add-apt-repository "deb [arch=amd64] https://download.docker.com/linux/ubuntu $(lsb_release -cs) stable" zadali (přídá úložště do zdrojů), odstraňte ji ze zdrojů. Pravděpodobně bude v /etc/apt/sources.list.d/additional-repositories.list. Pak již update proběhne v pořádku.
Zdroj: www.unixtutorial.org/install-docker-in-linux-mint-19-1
Pokud v Linuxu Mint zapojíte druhý monitor, budete mít po pravém kliknutí myši k dispozici pouze omezenou nabídku a nebudete na plochu moci přidávat ikony (soubory, programy, …). Zvolte customize a klikněte na Desktop Setting a nastavte volbu na Show desktop icons on all monitors.
Chromium je open source projekt a je základem pro Chrome, které má navíc další proprietální fíčury. Hlavním rozdílem pro uživatele Linuxu je ale to, že Chrome je třeba instalovat ze staženého .deb/.rpm balíčku, kdežto Chromium je možné nainstalovat pomocí snap.
sudo snap install chromium
Více o rozdílech mezi těmito dvěma prohlížeči naleznete v tomto článku.
Konfigurace počítače
Procesor Intel Core i7-8565U (1.8GHz, TB 4.6GHz, HyperThreading); 16GB RAM DDR4; 15.6″ IPS Full HD displej (1920×1080 bodů); grafika NVIDIA GeForce MX250 2GB GDDR5; disk 512GB SSD M.2 PCIe NVMe
Původní představa byla, že si na uvedený notebook nainstaluji Linux Ubuntu. Vytvořil jsem si instalační USB programem rufus dle tutoriálu na stránkách Ubuntu a spustil instalaci.
Problém první
Instalace se zasekla (počítač zamrzl) v průvodci nastavením někde v části, kde se volí oblast. Počítač jsem musel natvrdo vypnout a po spuštění jsem dostal černou obrazovku s chybou