Symbolický odkaz, anglicky symbolic link, symlink, softlink, tj. měkký odkaz označuje v informatice alternativní odkaz, který ukazuje na jiný soubor nebo adresář. Odkaz je realizován jako malý speciální soubor, který obsahuje absolutní nebo relativní cestu k cílovému souboru. Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Symbolick%C3%BD_odkaz
Symbolický odkaz se vytváří pomocí příkazu ln s volbou -s.
~$ ln -s /etc/rc.local
~$ file rc.local
rc.local: symbolic link to `/etc/rc.local'
Výše uvedený příklad vytvoří symbolický odkaz na soubor /etc/rc.local. Příkaz file vypíše typ souboru. File mode bit na první pozici je l (malé písmeno l).
ln -s /etc/rc.local symLinkTo_rc.local
Tak jako v předchozím příkladu vytvoří symbolický link na soubor /etc/rc.local a pojmenuje jej symLinkTo_rc.local.
Velmi hezké vysvětlení symbolických odkazů jsem nalezl na této webové stránce a zde je budu citovat:
Symbolický link je něco jako zkratka, principem je velmi podobný odkazu v html souboru, ale funguje v rámci souborového systému. Je velmi vzdáleně podobný zástupci ve Windows, což je nedokonalá napodobenina symbolického linku. Zástupce ve Windows je obyčejný datový soubor, který některé programy speciálně interpretují a jiné nikoliv. Tj. podpora zástupců je záležitost jednotlivých aplikací. Symbolický link je záležitost podstatně nižší úrovně, je to součást souborového systému a jeho interpretaci má na starost jádro. Symbolický link je speciální soubor stejně jako je speciální soubor adresář.
Symbolický link si můžete představit jako normální soubor, jehož obsahem je adresa (cesta, path) na jiný soubor (i speciální, tedy adresář, rouru a podobně). Přesně to totiž symbolický link je. Akorát že to není normální soubor a ta cesta není uložena v datové oblasti (symbolický link nic takového nemá) takže ho třeba nemůžete otevřít v textovém editoru a podívat se na ni.
Symbolický link nemusí ukazovat jen na datové soubory. Může ukazovat na libovolný druh souboru, třeba na adresáře. Je užitežné (alespoň já to dělám a dělám to všem lidem, kterým instaluji a konfiguruji Linux) si ve svém domácím adresáři udělat adresář který obsahuje hromadu symbolických linků, které ukazující na často navštěvované adresáře rozmístěné po různých discích co máte v počítači jako zkratky, které umožňují rychlý přístup k nim. Do těchto frekventovaných adresářů se ze všech aplikací pak dostanete nanejvýš na dvě kliknutí, protože domácí adresář je v Linuxu výchozí bod, od kterého se pokračuje dál.
Když smažete soubor, na který ukazuje symbolický link, tak symbolický link poté ukazuje do nikam. Pokus o jeho otevření pro čtení nebo zápis se chová stejně jako pokus o otevření neexistujícího souboru. Správci souborů takové symbolické linky často výstražně zvýrazňují, třeba červenou barvou. Zdroj: usl.wraith.cz/usl.html
