Pro ty, kteří se společností Student Agency (nyní RegioJet) jezdí, se nejedná o nový film přístupný v multimediálních autobusech ve stylu Fun & Relax, ale o vyjádření kvality služeb na cestě z Prahy do Brna. Tento příspěvek popisuje cestu v pátek 5. srpna roku 2016 a je vyjádřením frustrace nad klesající úrovní služeb této, mnou kdysi velmi oblíbené, společnosti.
Představte si, že si v restauraci objednáte a zaplatíte řízek s bramborem. Číšník vám přinese suchý chleba. Když si dovolíte vyjádřit svoji nespokojenost a upozornit na to, že jste si zaplatili za něco jiného, je vám řečeno, že buď to pojíte, nebo nic nedostanete. Zdá se vám to v dnešní konkurenční době nemožné? Vítejte na palubě Student Agency.
Výše uvedený pátek jsme se ženou měli zarezervována sedadla v zadní části autobusu ve stylu Fun & Relax. To ve zkratce znamená, že takovém autobuse je internet, obrazovka pro každého cestujícího, roznáší se denní tisk a občerstvení. Žena potřebovala internetové připojení k tomu, aby mohla dodělat nějaké věci do práce a já se rád během cesty koukám na seriály. Když jsme přišli na autobusové nádraží Florenc, na prvním nástupišti, odkud jsme měli odjíždět, žádný žlutý autobus nestál. Zašli jsme tedy k nejbližšímu žlutému autobusu a slušně se zeptali stewarda, zda by nám mohl poradit. Steward nás dosti břitce odbyl, že toto není nástupiště jedna. Když jsem mu na to odvětil, že to vím, ale že na jedničce žádný žlutý bus není, opět nepříjemně ve stylu „neotravuj mě“ odpověděl, ať se tam jdeme zeptal.
Na prvním nástupišti jsme našli dvě stewardky. Na dotaz na náš spoj nás nasměrovali do běžného autobusu a na naši námitku odpověděli, že se omlouvají, ale nic lepšího není. Chvíli jsme v autobuse seděli, když k našemu místu přišel jiný pár, že mají stejná čísla sedadel. Zvedli jsme se a společně vyšli ven za stewardkou nastalou situaci řešit. Ta na mě s ženou vyštěkla, že máme jít na ta sedadla kam nás poslala a ne na ty, které jsme si zarezervovali. Na to žena odvětila, že nás poslala právě na ta sedadla. Stewardka se ani neomluvila, zadívala se do svých papírů a poslala nás na dvě nesousedící sedadla. Čeho je moc, toho je příliš. Milé slečně jsem řekl, že jsem si zaplatil za určitou kvalitu a tu požaduji a navíc se ženou chceme samozřejmě sedět spolu. Na to nám stewardka lehce hysterickým hlasem oznámila, že když se nám to nelíbí, tak nastoupit nemusíme a lístky nám propadnou. Požadoval jsem tedy kontakt na nějakou zodpovědnou osobu, načež jsem se dočkal opět odpovědi, když se vám to nelíbí nenastupujte, ale jízdné vám nevrátíme. Na toto téma jsme se přeli několik minut, než druhá stewardka navrhla, že se půjde zeptat k jinému autobusu, který také odjížděl do Brna. Odběhla a vrátila se s tím, že mají místo a vezmou nás. Jen to dopověděla, ten druhý autobus odjel. První, lehce hysterická stewardka, nakoukla do svého autobusu a zjistila, že se někdo nedostavil a dvě sedadla vedle sebe jsou volná. Tak jsme alespoň mohli sedět spolu. Pokud jste zvyklí na denní tisk, tak ani ten nebyl k dipozici. Pouze jsme dostali na výběr mezi tři týdny starým výtiskem Ženy a život a jiným ženským bulvárním časopisem.
Na závěr chci uvést, že chápu, že může dojít k závadě, kdy autobus vyšší úrovně je nahrazen něčím jiným. Co ale nechápu je výše popsané jednání personálu. Neochota, nepříjemnost, neprofesionalita. Dále mě šokovalo, že takováto společnost nemá zvládnuté a zažité postupy, jak v takovýchto případech postupovat. Omluva a občerstvení zdarma, popřípadě sleva či nějaká drobnost je zcela běžným řešením, se kterým jsem se setkal u jiných společností. Místo toho nám bylo oznámeno, že buď toto nebo máme smůlu.